Dobrý večer,
měla jsem v plánu Vám napsat, ale nějak ne a ne se k tomu dostat a vzpomenout si ve správný čas.
Zájezd se nám moc líbil. Pro nás byl jak šitý na míru. Vzhledem k tomu, že jsme zvyklí chodit 10ti denní přechody na těžko, dle popisu zájezdu Vánoce a Silvestr na trecích v podhůří Nepálu jsem se trochu báli, aby na nás přechody nebyly moc krátké, tak jsme si s sebou vzali i věci na běhání. Ale ty jsme rozhodně nepotřebovali. Pohodovým tempem jsme přechodem trávili téměř celé dny a věřím, že pro netrénovaného člověka to rozhodně jako procházka údolím nebylo 🙂
Líbilo se nám, že první trek byl v oblasti, kde jsme nepotkali žádného turistu a mohli jsme tak naplno bez rušení poznávat život místních. V druhé části sice bylo celkem dost turistů a místní již byli turistům přizpůsobeni, ale zase to kompenzovaly výhledy na masiv Annapuren. Takže za nás rozhodně spokojenost. Zájezd jsme si užili a pokud se ještě někdy naskytne příležitost, rádi se do Nepálu ještě podíváme.
A ještě jedna pochvala patří našemu průvodci Vangelovi, který se nám plně věnoval a zodpovídal všechny naše dotazy, i když o jejich pravdivosti jsme dost často pochybovali, jako třeba, že ten kopec končí za další zatáčkou :). Každopádně byl nejen průvodcem, ale i dobrý společníkem, stejně jako nosič Nurbu.
Jako všechny zájezdy, kterých jsme se zatím účastnili, doporučujeme i tento ve svém okolí.
S pozdravem,
Jana a Martin Cindrovi
Dobry den, Honzo,
omlouvam se za pozdni recenzi, ale neda mi nenapsat. Prave jsem si precetla hodnoceni Martina a Jany a plne souhlasim. Zájezd byl super i kdyz pro mne – tu netrenovanou osobu od pocitace – ne az tak pohodovy. Pravdou je, ze moje predstava prochazky udolim se vytratila hned druhy den – a uz ani ne po hodine slapani schodu jsem opravdu myslela, ze tam zhynu 🙂 Nurbu – muj nosic – nastesti jsem si ho zajednala 🙂 sel prvni den jako posledni a hlidal abych tam nekde neskolabovala – vubec se nedivim – pohled na mne asi nebyl moc dobry :-D. Dalsi den jsem se ujistovala kolik mame casu na presun zacala si hledat svoje tempo / jestli se 15 schodu a pauza da nazvat tempem / a uz to bylo lepsi. Take jsem mela podporu vsech zucastnenych – za co dekuji. Prvni cast zajezdu Vánoce a Silvestr na trecích v podhůří Nepálu byla uzasna – jenom my, kopce, vyhledy a mistni lidi – to se malo kdy u zajezdu povede. Pak pohoda pred druhou casti v Pokhare. Pohodli hotelu, restaurace – vyborne jidlo, moznosti zabavy – kola nebo v mem pripade paragliding. Druha cast uz nebyla tak namahava, vse uz bylo vice prizpusobeno turistum. Zapady slunce a vychod mesice spoza zasnezeneho vrcholu hory je nezapomenutelny. Rusny zivot Kathmandu, chramy a pamatky v Bhaktapuru udelali take obrovsky dojem, mozna bych na to na zaver brala i vic casu.
Myslim, ze by nebylo spatne usetrit den cesty a z Pokhary do Kathmandu letet – misto autobusu – vim, je to o cene, ale dat tuto moznost by nebylo spatne.
Za mne – jako osobu bez kondice – sahla jsem si na dno, ale dala jsem to a palec nahoru – ty zazitky stali za kazdy jeden schod. A ten vyborny med tam v horach…
Andrea Kováčová
